Ruční broušení

Broušením nazýváme postup, jímž upravujeme povrch před povrchovou úpravou. Jedná se o dokončovací operaci. Pracujeme přitom buď ručními nástroji, nebo elektrickým nářadím. Ačkoli obrušování spočívá většinou v broušení brusným papírem s cílem dosáhnout hladkého povrchu, bylo by zavádějící chápat tento pojem takto úzce, neboť broušení je též důležité pro tvarování.

Rašple a pilníky

Konečný tvar výrobku se dotváří rašplování a pilováním.

K hrubému obrobení slouží rašple, k jemnějšímu pak pilník. Rašple i pilníky vypadají podobně, v obou případech jde o různým způsobem vytvarovanou tyčovou ocel různých délek a průřezů, opatřenou na povrchu různě velkými zuby - seky. Pilník nebo rašple může mít jeden nebo dva seky - tj. seky v jenom směru nebo seky ve dvou směrech (viz. obrázek).

Rašpli od pilníku poznáme podle velikosti seků a rozstupy mezi nimi - pilníky mají jeden sek těsně vedle druhého, rašple má seky s hrubým rozestupem. Rašple se používají především na měkké materiály (plasty, dřevo)
Při odebírání pilin rašple zanechává na opracovaném povrchu hrubé stopy - rýhy, proto se nesmí při rašplování materiál ubírat až k naznačené rysce, ale musí se nechat ještě malá vrstva materiálu k jemnému obrobení.

Jemné opracování se provádí pilníkem. Rozličné tvary pilníků usnadňují opracování tvarových ploch. Pro obrábění jsou důležité ploché, úsečové, kruhové, trojhranné a čtyřhranné pilníky se seky hrubými, polohrubými, nebo jemnými.

Rašple i pilníky se při práci většinou drží oběma rukama (jedna drží rukojeť, druhá pak drží špičku nástroje) a přejíždí se s ní po povrchu rašplovaného (pilovaného) materiálu. Stejně jako u ostatních podobných nástrojů se s nimi nejlépe pracuje po směru vláken, případně pod ostrým úhlem k nim. Nikdy nepohybujeme nástrojem šikmo nebo obloukovitě. Snažíme se pilovat celou délkou. Po skončení práce pilník očistíme - vykartáčujeme kořinkovým, nebo drátěným kartáčem.

Pilování

Pilování slouží k upravování povrchu materiálu na požadovaný tvar po předchozích operacích, jako je řezání či sekání, a nebo pro úpravu výchozího polotovaru. Pilování se provádí mnohabřitým nástrojem. – pilníkem. Pilník je řezný nástroj, který ubírá z obrobku část materiálu – drobné třísky – po malých vrstvách. Pilníky obvyklého typu se skládají z těla, stopky a rukojeti. Pilníky dělíme také podle druhů seků. Základní druhy seků jsou jednoduchý a křížový.

Základní pokyny při pilování

- Pilované kusy materiálu upněte podle jejich váhy a velikosti, většinou však do svěráku. Pilovaná část má nad čelist svěráku vyčnívat co nejméně, aby se nechvěl a nepružil. Při upínání si můžete pomoci vloženými čelistmi.
- Při pilování se ke svěráku postavte levým bokem, levou předsuňte vpřed, pravou asi o půl kroku kročte.
- Pilník při práci držíme za rukojeť a druhou ruku za hlavu pilníku. Palec ruky, která drží pilník za rukojeť, je nahoře ve směru podélné osy pilníku.
- Pilujte celou délkou pilníku a plynule jím pohybujte vpřed a vzad.
- Pilníkem nesmíte kolébat. Vznikl by vypouklý povrch. Tlak obou rukou na pilník není stejnoměrný. Nejdříve je větší tlak u hlavy pilníku. Uprostřed těla pilníku se tlak na pilník obou rukou a nakonec u rukojeti zesiluje a u hlavy zeslabuje. Při zpětném pohybu na pilník netlačte a jen ho zvolna po materiálu táhněte.
- Velikost a tvar pilované plochy je určující ke zvolení vhodného pilníku. Měl by být nejméně 2x delší, než je pilovaná plocha. I jeho tvar by měl odpovídat tvaru pilované plochy. Rovinnou plochu vypilujeme, pilujeme-li křížem a směry pilování střídáte. Při každém zdvihu ujíždějte na stranu jen asi o polovinu šířky pilníku. To proto, aby na pilované ploše nevznikly rýhy.
- Při některých pracích, jako je např. srážení hran, držte malý pilník jednou rukou. V tomto případě se rukojeť vloží do dlaně tak, aby ukazovák byl nahoře v podélné ose těla pilníku.
- Pilování vypouklých a zaoblených ploch je závislé na tvaru a rozměrech materiálu, ze kterého se má vypouklá plocha vypilovat. Vypouklé vypilujete tak, že hlava pilníku se dotýká odlehlé části pilované plochy. Rukojeť je nahoře při začátku pohybu.
- Vyduté zaoblené plochy pilujte kruhovými nebo úsečovými pilníky tak, že pilníkem pohybujeme tam a zpět a současně jím podél jeho osy pootáčejte do stran. Pilníkem také přejíždějte celou šíři pilované plochy.
- Při pilování hliníku nebo jiných měkkých materiálů potřete pracovní plochu pilníku křídou, aby piliny nezůstávaly mezi zuby.
- Zanesené zuby pilníku čistěte drátěným kartáčem, a to ve směru horního seku. Zuby pilníku zanesené od měkkých kovů nejdříve očistěte kouskem ocelového plechu.

Zásady bezpečnosti práce

• Nepracujte s pilníkem, u kterého rukojeť spadává nebo je prasklá.
• Pilovaný předmět vždy vhodně upněte.
• Nepracujte tupými pilníky, mohou snadno sklouznout po materiálu.

Broušení

Broušení spočívá v odstraňování vrstev opakovaným působením brusiva jako například brusného papíru. Pod pojem obrušování však spadá rovněž práce s pilníky, rašplemi a elektrickými bruskami s příslušenstvím.

Brusný papír

Ve většině případů lze pracovat jak ručně, tak s pomocí elektrického nářadí, s nímž bývá práce rychlejší a jednodušší. Na většinu broušení se jako brusný prostředek používá brusný papír, dodávaný buč v listech nebo rolích. To co způsobuje broušení, jsou brusná zrna nalepená na papíře. Velikost brusných zrn určuje jeho zrnitost a označuje se číselnou řadou. Obvykle povrch nejprve obrousíme hrubším papírem a postupně pracujeme s jemnější zrnitostí dokud nedosáhneme požadovaného hladkého povrchu.

Pro práci s podkladovým špalíkem a podobnými pomůckami používáme korundový brusný papír, jehož zrna na podkladovém papíře dobře drží a můžeme jej tedy omotat kolem špalíku bez toho, aby se odrolila. Obyčejný brusný papír brzy ztratí svou účinnost.	Omotáme brusný papír kolem dřevěné podložky tak, aby pevně doléhal k jeho hranám i bokům. Brousíme-li tímto způsobem častěji, připravme si podobných pomocných špalíčků a latěk více v různých velikostech, takže budeme moci využít i zbytky brusného papíru, které se například prodřely na hraně.
Broušený dílec upneme a latí nebo špalíkem pracujeme podobně jako pilníkem přes vlákno. Když se brusný papír opotřebuje nebo zalepí prachem (to se stává často při broušení plastů s nízným bodem tání), vyměníme ho. Brusný špalík držíme tak, aby do styku s broušeným povrchem přišla co největší plocha brusného papíru. Dáváme pozor na nebezpečí nechtěného zaoblení hran.	Potřebujeme-li obrousit velmi složité oblé plochy, připravíme si proužek hrubšího brusného papíru a pracujeme s ním oběma rukama jako s ručníkem v koupelně. Je potřeba si ovšem dát pozor na nerovnoměrné zabírání na broušené ploše, protože plocha pak může být zvlněná a nerovná. Abychom tomu zabránili je potřeba brusným papírem přejíždět rovnoměrně svisle i vodorovně. Také u menších dílů se vyplatí postupně používat stále jemnější brusný papír, jímž lze dobře odstranit stopy po broušení papírem hrubším.

Práce s brusným špalíčkem

Korkový nebo dřevěný špalíček se obvykle používá při broušení ploch. Připevníme brusný papír ke špalíčku a broušený díl upneme do svěráku nebo na pracovní stůl. Rovnoměrným tlakem přejíždíme špalíkem po ploše po směru vláken. Budeme-li špalík držet oběma rukama, můžeme na něj více zatlačit a přitom lépe ovládat a kontrolovat jeho posuv.	Vždy se snažíme brousit po směru vláken, jinak se na ploše mohou vytvořit rýhy.
Obecně platí, že by se neměly nechávat ostré hrany. Závěrečná operace proto spočívá ve sražení hran jemným brusným papírem. Snažíme se postupovat rovnoměrně po celé délce hrany a vybrousit jemné zkosení.