Posuvné měřítko versus mikrometr

Digi mikrometry 0,001 mm



1 otáčka vřetene = 0,5 mm Od velikosti 200 mm rozsah po 100 mm např. 300–400 mm.

V případech, kdy stačí vyrábět a měřit s předností 1 desetiny milimetru (0,1 mm), popřípadě na několik setin milimetru, zcela vyhoví posuvné měřítko. Můžeme s ním měřit třeba i tloušťku papíru. Pokud však budeme chtít znát např. rozdíly v tloušťkách jednotlivých papírů, tak už nám posuvné měřítko asi nebude stačit. V takovém případě bude lépe použít měřidlo přesnější, jako je třeba mikrometr. Ten měří s přesností na 1 setinu milimetru 0,01 mm (digi 0,001 mm), přičemž ještě můžeme u mechanického odhadnout i pět setin milimetru (0,005 mm). Měřidlo má dva doteky, z nichž jeden je pohyblivý. Ten se posouvá se otáčením válcové části na pravé straně, tzv. bubínku. Chceme-li rychle posouvat čelistí, otáčíme malým vroubkovaným průměrem, při pomalém posuvu, když chceme s citem sevřít měřenou součást, použijeme vroubkování na bubínku. To má i tu výhodu, že bubínek je opatřen spojkou (řechtačkou), která vyvine tlak potřebný k měření a při větším začne prokluzovat. Při každém měření je tak vyvozován stejný tlak doteků.

Měření mikrometrem

Změřený rozměr odečítáme na dvou stupnicích. Jedna je vodorovná a dvojitá s vzájemným přesazením o polovinu dílku. To proto, že druhá stupnice – po obvodu bubínku – má pouze 50 dílků (pro posun o 1 mm musíme tedy otočit 2krát kolem dokola). Naměřenou hodnotu nejprve odečítáme na vodorovné stupnici v celých milimetrech (v našem případě 3 mm), pokud se ukáže také ryska spodního dílku (jako v našem případě), připočítáme ještě 0,5 mm (celkem tedy 3,5 mm). K tomu musíme ještě připočítat údaj na stupnici po obvodu bubínku (v našem případě 4 dílky, tj. 4 setiny, tedy celkem 3,54 mm).

Jak vidíme, měření mikrometrem je velmi přesné. U digitálních mikrometrů s digitální stupnicí, je odečítání jednodušší. Nicméně vždy je nevýhoda v tom, že mitrometry mají malý rozsah měření, pouze 25 mm. Pokud tedy chci měřit větší rozměr, musím použít jiný mikrometr, např. ten na obrázku, který má rozsah 25–50 mm. Pokud bych chtěl měřit ještě větší rozměr, musel bych použít mikrometr 50–75 mm nebo větší. V kazetě je také váleček – kalibr na seřizování mikrometru a klíč.

Mikrometrická měřidla

Mikrometrická měřidla – pro měření vnějších nebo vnitřních rozměrů, speciální mikrometrická měřidla pro měření závitů, ozubených kol, drátů, plechů, nástrojů a lichým počtem břitů, drážek, zápichů atd…

Chyba měření

F_max = 4+A/50

• Kde F je chyba měření ve kterémkoliv bodu měřícího rozsahu,
• A je dolní hranice (tj. nastavení nuly) rozsahu měření v mm.

F_max může být kladná, nebo záporná.

Chyby mikrometrů

Největší dovolené chyby mikrometrů dle ČSN ISO 3611
(251402) souhlasné s DIN863

Měř. rozsah (mm)	Největší dovolené chyby Fmax (um)
0–50	4
50–100	5
100–150	6
150–200	7
200–250	8
250–300	9
300–350	10
350–400	11
400–450	12
450–500	13

Mikrometrický šroub

Mikrometrický šroub (mikrometr) slouží k přesným měřením malých délek. Měřený předmět vkládáme mezi pevnou a pohyblivou čelist. Pohyblivá čelist je čelem přesně řezaného šroubu se stoupáním 0,5mm/otáčku. Obvod hlavice šroubu -bubínek- je rozdělen na 50 dílků, takže pootočením šroubu o 1 dílek se čelo posune o 1.10^-2mm. Odhadem desetin dílku čteme tedy na mikrometru ještě tisíciny milimetru. Hlavice šroubu (bubínek) je prodloužena směrem zpět k čelu šroubu do tvaru dutého válce, který částečně zakrývá dvě, vzájemně o 0,5mm posunuté milimetrové stupnice, z nichž jen horní (hlavní) je očíslována. Odkrytá délka hlavní stupnice nám udává přímo celé milimetry měřené délky, spodní, neočíslovaná stupnice umožňuje pohodlné určení lichých polovin milimetrů měřené délky. (Pozor na přičítání těchto polovin, tj. 50setin milimetru k údaji na bubínku). Vlastní setiny čteme, tisíciny odhadujeme na bubínku. Příklad měření je na obrázku. Aby měření mikrometrem bylo správné, musíme kromě vlastního měření změřit i nulovou polohu, tj. údaj, který mikrometr ukazuje, jsou-li měřící čelisti přiraženy těsně k sobě. Čtení nulové polohy provádíme tolikrát, kolikrát budeme odečítat i měřenou délku. Algebraický rozdíl ( !!! Nulová poloha bývá často záporná!!!)aritmetických středů obou měření pokládáme za správnou velikost měřené délky. Mikrometr je opatřen tzv. řehtačkou (třecí spojkou), která má dva úkoly: zabránit poškození přesného šroubu přílišným utažením a alespoň částečně zaručit, že čelisti jsou k měrnému předmětu přitlačeny vždy stejnou silou. Proto také při všech měřeních mikrometrem užíváme vždy řehtačky.

Zásady pro práci s třmenovým mikrometrem

Zásady pro práci s třmenovým mikrometrem
• Postup měření
1. Obrobek se upne mezi měřící plochy
2. Mikrometrický šroub se šroubuje "řehtačkou" dokud "neprokluzuje"
3. Mikrometr se zafixuje stavěcím kroužkem
4. Mikrometr se klouzavým pohybem sundá z obrobku
5. Odečte se hodnota
• Mikrometr je důležité správně držet !
Měřidlo se musí držet pouze za třmen nebo držet opřený o část dlaně pod palcem a palcem nebo ukazováčkem otáčet bubínkem se stupnicí nebo řehtačkou.
• Aby se vyloučili chyby při sériovém měření, způsobené teplem rukou, mikrometr se často upíná do přidržovacího stojánku.
• Mrtvý chod v závitu mikrometrického šroubu
Matice šroubu je v části drážkována a může se utáhnout pomocí šroubu se závitem, který dosedá na kuželovitý vnější závit matice, aby se odstranila vůle v závitu.

Zásady pro práci s mikrometrickými odpichy
• Měřit pečlivě !
Měření rozměrů vnitřních je obtížnější než měření rozměrů vnějších. Chyby měření vznikají lehce šikmým nebo výstředným držením mikrometru. Mikrometrický odpich se musí nastavovat přesně v průměru a pouze kolmo k ose díry.
• Měřit s citem a opatrně, mikrometrický odpich netlačit mezi měřené plochy !
• Po měření mikrometrický šroub a pevný dotek jemně namazat mazacím tukem.

Zásady pro práci s mikrometrickými hloubkoměry
• Postup měření
1. Základní plocha přikládá celou plochou na přiloženou plochu obrobku
2. Mikrometrický šroub se pomocí řehtačky opatrně přisouvá k měřené ploše
3. Zajistíme stavěcím šroubem
4. Měřidlo vyjmeme
5. Odečteme hodnotu
• Milimetrové dělení na pouzdru je opačné (zprava doleva)
• Chybná měření vznikají příliš velkým tlakem při měření na bubínek se stupnicí (základní plocha se nadzvedne od příložné plochy, aniž si toho všimneme)
• Dbejte především o čistý povrch obrobku bez poškrábání (odstranit třísky), jinak dochází k chybným měřením