Soubory pro vyuku:

Elektroinstalace

Elektroinstalace je soustava elektrotechnických zařízení k vedení a ovládání elektrického proudu nebo elektrických signálů v místě jejich užívání. Elektroinstalace slouží k přenosu elektrické energie (silové rozvody), nebo k přenosu dat a slaboproudých signálů. Požadovanému účelu musí vyhovovat její vybavení a dimenzování. Pro elektroinstalaci v budovách se užívají názvy rozvodná síť (silové rozvody), datová síť (datové rozvody), případně slaboproudé rozvody (sdělovací vedení). V dopravních prostředcích, samohybných strojích i u lodí se setkáme spíše s názvy elektrická výzbroj (kabely + ovládací přístroje + spotřebiče) nebo kabeláž (kabely+konektory). Elektroinstalace je tvořena soustavou vzájemně propojených vodičů, ovládacích prvků (spínače, stykače, relé) a jisticích prvků (pojistky, jističe, proudové chrániče, přepěťové ochrany). V budovách je elektroinstalace uložena ve stěnách v elektroinstalačních trubkách nebo přímo v omítce, případně na povrchu stěn nebo v prostoru v elektroinstalačních lištách, kanálech, žlabech. V dopravních prostředcích se vodiče a kabely před montáží kompletují do kabelových svazků (bandážováním, vyvazováním). Vodiče a kabely se ještě před montáží do vozidla zakončují konektory. Pro moderní elektroinstalaci je typické, že silové (napájecí) i slaboproudé vodiče a kabely jsou vedeny společnými trasami a propojují stejné přístroje. Například v bytových a jim podobných instalacích bývají ve společném rámečku umístěny silové zásuvky společně s datovou, telefonní nebo TV/SAT zásuvkou. Mimo to může být společně se silovým vedením položen i kabel pro ovládací sběrnici KNX/EIB. V elektroinstalcích motorových vozidel je situace obdobná, používá se sběrnice CAN-BUS. Protože silové a slaboproudé rozvody se mohou vzájemně ovlivňovat a nelze je prostorově oddělit, vznikl obor EMC. V rámci elektromagnetické kompatibility se zkoumá a řeší vzájemné rušení a odrušení v elektroinstalacích.

Obsah
1 Umístění elektroměru
2 Vodiče
3 Ovládací a funkční prvky
4 Barevné značení
5 Související články
6 Literatura
7 Externí odkazy


Umístění elektroměru
Elektroměr se na požadavek dodavatele elektrické energie umísťuje na místech přístupných z veřejného prostranství. U bytových domů s více byty se elektroměry umísťují ve společných prostorách domu do elektroměrových rozvaděčů. Typicky vždy pro jedno podlaží společně do jednoho rozvaděče. Smyslem tohoto umístění je možnost odečtu stavu elektroměru i za nepřítomnosti majitele objektu nebo bytu. Doporučené umístění je číselník (displej) ve výši 1500 - 1700 mm od definitivní výšky podlahy. V technicky zdůvodněných případech se může elektroměr umístit minimálně 700 mm nad konečnou úrovní terénu. Před elektroměrem má být volný prostor 800 mm.

Vodiče
Jsou možné různé způsoby spojení vodičů. Vodivé spojení může mít například toto provedení

pevné (nerozebíratelné) spojení - lisováním, měkkým pájením, svařováním
rozebíratelné spojení
šroubové spojení - odizolovaný konec plného vodiče se přímo zasune do šroubové svorky nebo se vytvaruje jako očko a navlékne na šroub. Na konec laněného vodiče se kabelové oko, vidlička nebo FASTON nalisuje krimpovacími kleštěmi.
bezšroubové spojení - odizolovaný konec vodiče se zasune do pružinové svorky
konektorové (zásuvkové) spojení - vodiče se spojí některým z uvedených způsobů s póly pohyblivé části konektoru (vidlice, zástrčky), která zakončuje kabel. Nepohyblivá část konektoru bývá vestavěna do zařízení, zapájena do desky plošného spoje nebo zabudována do stěny budovy. Dodržuje se zásada, že pohyblivá část konektoru má kontakty ve formě kolíčků (male), nepohyblivá část pak zdířky, dutinky (female).
K nevodivému spojení souběžně vedoucích vodičů (svazkování) se používá vyvazování nebo bandážování.

Ovládací a funkční prvky
K manuálnímu ovládání se používají jako kontaktní prvky spínače a vypínače (jednopólové nebo dvoupólové) a přepínače, které mohou být buď dvoupolohové (jednopólové nebo dvoupólové) nebo vícepolohové. Ke vzdálenému nebo automatizovanému spínání, rozpínání nebo přepínání slouží relé nebo stykače.

Přepěťovou ochranu může zajišťovat zhášecí (zkratovací) dioda nebo zhášecí (zkratovací) rezistor. Jištění proti nadproudu a zkratu zajišťují pojistky (válcové keramické či plastové, nožové standard, maxi či mini) a jističe.

Barevné značení
V Česku a v Evropě se používá následující barevné značení vodičů:

Nulový vodič (ve schematu značený N), zvaný též neutrální vodič nebo střední vodič: světle modrá
Fázový vodič (ve schematu značený L): hnědá, případně černá (povolena je také šedá)
Ochranný vodič neboli zem (ve schematu značený PE): pruhy zelené a žluté