Fyzikální veličina je kvalitativně vymezena druhem veličiny a kvalitativně pak hodnotou veličiny.
Měřící přístroje slouží ke zjištění hodnoty veličin. U analogových přístrojů jsou standardizovány třídy přesnosti, jejichž hodnota je uvedena na číselníku přístroje. U digitálních jsou jeho vlastnosti a údaje o přesnosti uvedené v dokumentaci (manuálu).
Měřící převodníky slouží k převodu veličiny do tvaru (hodnoty nebo druhu veličiny) kdy lze měřícím přístrojem určit její hodnotu. 

Podle principu se přístroje dělí na analogové a číslicové. U obou těchto skupinách se dále využívají různé principy ovlivňující vlastnosti přístroje.
Etalony (normály) jsou prostředky realizující základní jednotky veličin.

Hodnotu veličiny lze určit přímým měřením nebo nepřímo výpočtem z jiných hodnot, případně i porovnáváním s jinými hodnotami téže veličiny.

Na rozdíl od měření mechanických veličin je měření elektrických veličin zatíženo spotřebou měřících přístrojů, kdy je elektrická energie odebírána z měřeného obvodu využita pro dosažení mechanické výchylky nebo získání číselného údaje o hodnotě veličiny u číslicového přístroje. Údaje o spotřebě voltmetrů jsou uvedené na číselníku nebo v dokumentaci. Spotřeba jiných přístrojů nebo částí pro měření jiných veličin než napětí se NEUDÁVÁ a to ani u přístrojů digitálních!
Při znalosti vlastností přístrojů a metody lze provést zpřesnění výsledků měření provedením korekce na vlastní spotřebu přístroje.
Vlastní spotřeba měřících přístrojů pak v různém rozsahu ovlivňuje výsledky měření - způsobuje chybu metody.Zapojení přístroje způsobuje změnu podmínek v obvodu, při vhodné volbě přístroje nejsou tyto změny významné, ale při nevhodném výběru přístrojů a volbě metody může dojít k výraznému zkreslení výsledku měření.
Při běžných měřeních se volí metody a přístroje tak, aby vlastní spotřeba výrazně neovlivňovala výsledky měření.

Přesnost měření je také ovlivněna vnějšími podmínkami (teplotou, otřesy, vlivem elektrických a magnetických polí) a u neautomatizovaných měření je významný i lidský faktor.

Chyby měření lze vyjádřit jako absolutní (v jednotkách veličin) nebo relativní (v %). Z údajů o přesnosti přístrojů určíme NEJISTOTU MĚŘENÍ – maximální možnou odchylku měřené hodnoty od skutečné.