Elektrický proud v obvodu měříme ampérmetrem.
Jednotkou elektrického proudu je Ampér
Ampérmetr řadíme do série se zátěží.

Ideální ampérmetr má nulový vnitřní odpor. Na velkých rozsazích dosahuje odpor ampérmetru zlomků Ohmu, odpor miliampérmetru může být až několik stovek Ohmů.
Proto na skutečném ampérmetru vzniká při průchodu proud úbytek napětí - na střídavých rozsazích i více jak 1 V.
U analogových i číslicových ampérmetrů se vnitřní odpor a někdy i úbytek napětí mění s rozsahem.
Vnitřní odpor apmérmetrů výrobci většinou neudávají a to ani u digitálních přístrojů.
Analogové ampérmetry mají vysokou krátkodobou přetížitelnost - minimálně 10násobnou. 

Digitální ampérmetry používají nepřímé měření proudu - měří úbytek napětí na malém známém odporu, který je přepočítán na hodnotu proudu. Digitální ampérmetry mají měřící rezistor ochráněný pojistkou a jsou tedy citlivé na přetížení, kdy dochází k přetavení pojistky.

K měření velkých střídavých proudů se používají měřící transformátory proudu.
Pro provozní měření velkých proudů se dnes většinou používají klešťové digitální ampérmetry s měřícím transformátorem nebo Hallovou sondou.

Měření vždy začínáme na nejvyšším rozsahu, který postupně snižujeme až po dosažení maximální výchylky, kdy máme zajištěnou maximální přesnost měření.