Měkké pájky

Jsou kovovým přídavným materiálem používaným ke spojování kovových částí pájením.

Teplota pájek je nižší než teplota tavení spojovaných částí a je u měkkých pájek nižší než 450°C.

Pájky jsou slitiny cínu, olova nebo dalších kovů. Dodávají se ve tvaru tyčí nebo drátů různých průměrů. Podle prováděné práce zvolíme tvar a typ pájky. Podle dodatečných příměsí můžeme použít pájky s mírně odlišnými vlastnostmi. Pokud pájka působí na kov dlouho (v roztaveném stavu) kov se rozpouští v pájce a mění její vlastnosti. Zvlášť nepříznivě působí zlato které způsobuje křehnutí pájky. Proto není vhodné používat už jednou přetavenou pájku. Trubičkové pájky obsahují různá tavidla která usnadňují pájení - nemusíme tavidlo do spoje přidávat zvlášť. Velmi důležitá je čistota pájky. Už malé příměsi kovů dokáží zcela změnit vlastnosti pájky. Pro běžné pájení se používá pájka Sn60Pb40, která je velmi vhodná i pro náročná zařízení. Někdy se používá pájka s příměsí 2% mědi, která snižuje rozpouštění mědi v pájce. V současnosti není vhodná protože narušuje povrchy hrotů s železnými podvrstvami ("věčné hroty"). Pájky s přídavkem stříbra se používají při pájení postříbřených, pozlacených a palladiových povrchů.

Každý kovový povrch (i pájka, s výjimkou zlata a platiny) obsahuje v normálním prostředí vrstvu oxidů. Proto je nutné používat tavidlo, které dokáže takové vrstvy rozrušit. S vhodnými tavidly lze pájet většinu kovových povrchů, dokonce i řadu nekovů (skla, keramiky).