Moodle

Nacházíte se zde

 
Verze pro tisk


Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | I | Í
J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š
T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
Momentální třídění: Příjmení (vzestupně) Třídit podle: Příjmení změnit na (sestupně) | Křestní jméno
Ulrich

Ulrich Daniel

Ampére André Maria

:

Francouzský matematik a fyzik (20.1. 1775 - 10.6. 1836).

Neprožil příliš šťastný život. Jeho otec skončil za časů francouzské revoluce pod gilotinou a mladý André se po celý čas musel potýkat s existenčními potížemi. Snad i proto se cele zasvětil vědě. Již ve čtrnácti letech prý přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. Později vyučoval na světově proslulé polytechnické škole v Paříži.

Byl spíše matematik, ale skutečnou slávu mu přinesla fyzika, především jeho výzkumy v elektřině a magnetizmu. Zavedl jasný pojem elektrického proudu, jehož základní jednotka je po něm pojmenována. Dokázal, že solenoid se chová jako magnet, navrhl mnoho měřících přístrojů. Zabýval se též chemií, psychologií a botanikou.

Archimedes

:

Archimédés ze Syrakus (asi 287-212 př.n.l.) byl starověký matematik a fyzik, mechanik a vynálezce. Zabýval se rovnováhou na páce, kladkostrojem, určováním těžiště, nekonečným šroubem, nadlehčováním těles v kapalině (Archimédův zákon). Se značnou přesností určil číslo p.

Po něm je pojmenována Archimédova spirála, jíž se využívá při konstrukci moderních čerpacích a extrakčních zařízení.

Bánki Donát

:

Maďarský technik (6.6. 1859 - 1.8. 1922) a profesor techniky v Budapešti.

V roce 1883 zkonstruoval karburátor, v roce 1884 zážehový spalovací motor a v 1917 vodní turbínu, která nese jeho jméno

Benjamin Franklin

:
Benjamin Franklin (17. ledna 1706, Governors Island u Bostonu, Massachusetts, USA - 17. dubna 1790, Filadelfie, Pensylvánie, USA)

 V roce 1752 se rozhodl zjistit, jestli existuje souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Provedl velmi nebezpečný pokus. Vzal papírového draka a připevnil ho ke kovové tyči. Potom přivázal konec provázku na klíč a vyšel ven do bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči. Poté vyrobil a vyzkoušel funkční bleskosvod. Nebyl však první - v téže době jej zcela nezávisle na něm vynalezl i český kněz Prokop Diviš. Dnes jsou všechny budovy vybaveny bleskosvody, které přitahují blesk lépe než budova samotná. Připojený elektrický vodič odvede silný elektrický proud bezpečně do země a zabrání tak poškození budovy.

Humphrey Davy

:
Sir Humphry Davy (17. prosince 1778, Penzance – 29. května 1829, Ženeva)

byl anglický chemik, experimentátor, zakladatel elektrochemie a objevitel řady chemických prvků. Humphry Davy zkoumal oxidy dusíku; například pojmenoval rajský plyn. Dokázal, že tepelné záření se šíří i ve vakuu, že diamant je tvořen čistým uhlíkem aj. Zabýval se elektrochemickými jevy a dokázal přitom, že se voda elektrickým proudem rozkládá na vodík a kyslík. Dále izoloval prvky draslík a sodík (1807) a pomocí elektrolýzy tavenin kovy alkalických zemin (1808). Dokázal, že chlór je prvek; vypracoval teorii kyselin a objasnil roli vodíku v kyselinách. Roku 1801 objevil elektrický oblouk. K jeho dalším významným vynálezům patří hornický bezpečnostní kahan, zvaný též Davyho kahan. Společně s Thomasem Wedgwoodem experimentoval ve fotografii, je považován za průkopníka a vynálezce v oboru fotografie.

James Clerk Maxwell

:
James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge)

byl všestranný fyzik. Jeho nejvýznamnějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole dnes známý jako Maxwellovy rovnice. Publikoval první barevnou fotografii jako důkaz teorie aditivního míchání barev.

Michael Faraday

:

Michael Faraday (22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867)

byl významný anglický chemik a fyzik.

V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry. Jeho objev byl významný v tom, že doposud se elektrická energie vyráběla pouze chemickou metodou z baterií. Faraday tak dal teoretický základ pro všechny elektromotory a dynama. Další jeho objevy souvisí s chemií objevil např. benzen a elektrochemií - definoval zákony elektrolýzy, obohatil odborné názvosloví o důležité pojmy, jako jsou anoda, katoda, elektroda a ion. Stal se také objevitelem principu moderní klimatizace.

.

Peter Grünberg

:

Datum a místo narození: 18. 5. 1939 V Plzni
V jakém oboru vynikl: Magnetorezistence, fyzika
Nobelova cena v roce: 2007 za fyziku

Jediný dosud žijící český nositel nobelovy ceny, fyzik Peter Grünberg, se narodil do pohnuté doby, kdyby byla západočeská metropole pod správou Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1946 odešel již bez otce, který zemřel v českém zajetí, do Lauterbachu v německém Hessensku, kde navštěvoval gymnázium.

Později studoval univerzitu Johana Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem a Technologickou univerzitu v Darmstadtu, aby nakonec zakotvil ve výzkumném centru v porýnském Jülichu. Objev takzvané "obří magnetorezistence" (tvz. GMR efekt), kterým se v roce 1986 zapsal do dějin, umožnil obrovský skok v množství dat, které mohou být zaznamenány na pevných discích osobních počítačů. Tento jev využívá kvantových vlastností (spinu) elementárních částic (elektronů). Pro to, aby se tento efekt projevil, je zapotřebí vytvořit materiál, který se skládá z tenoučkých feromagnetického a nemagnetického materiálu. V počítačích pak může čtecí hlava disku využívat i informaci, kterou zprostředkovává nejen náboj, ale i spin elektronu. Tento efekt objevil prakticky současně Francouz Albert Ferti a Nobelova cena byla proto v roce 2007 udělena oběma současně.

Prokop Diviš

:
Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek (26. března 1698 Helvíkovice u Žamberka – 21. prosince 1765 Přímětice u Znojma),

byl slavný český katolický kněz, teolog, člen Premonstrátského řádu, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu či hromosvodu (1750–1754). Svůj "meteorologický stroj", který fungoval jako bleskosvod, sestrojil dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin (teoretický koncept 1753, sestrojen 1760). Divišova koncepce byla ovšem odlišná od Franklinovy, jeho bleskosvod byl především uzemněný, a proto fungoval lépe.