A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | I | Í
J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š
T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
Momentální třídění: Příjmení (vzestupně) Třídit podle: Příjmení | Křestní jméno

---

Česle : zhotovované převážně jako mříž z ocelové pásoviny zabraňují vnikání vodou unášených nečistot do turbíny. Obvykle jsou před turbínou nejméně dvoje: hrubé a jemné, často s automatickým čištěním.

Francisova turbína : funguje tak, že rozváděcím kolem s natáčivými lopatkami vtéká voda do oběžného kola s pevnými lopatkami. Při změnách výkonu turbíny se přivírají jen lopatky rozváděcí, takže se stane, že voda vtéká do kola nesprávným směrem a naráží na oběžné lopatky. Proto účinnost Francisových turbín je dobrá jen při normálním průtoku a rychle klesá při jeho změně.

Hráze : se vyznačují obvykle větší výškou vzdutí, větším objemem zadržené vody a plochou zaplavovaného území.

Jezy : mají oproti hrázím nižší výšku vzdutí a podstatně menší objem zadržené vody. Náklady na jejich výstavbu rostou s jejich šířkou. U nížinných toků je zachovalý jez většinou nutnou podmínkou výstavby MVE.

Kaplanova turbína : u ní se voda přivádí do spirální skříně a proudí kanály mezi lopatkami rozváděcího kola, kde se zrychluje a v určitém směru vtéká na lopatky oběžného kola. Oběžné kolo má obvykle 3 až 10 lopatek. Proud vody se lopatkami odchyluje jen málo, působí na ně vztlakem, jehož složka je obvodová síla otáčející rotorem turbíny.

Kinetická energie : je ve vodních tocích dána rychlostí proudění; rychlost je závislá na spádu toku. Kinetická energie se dnes využívá turbínami typu Bánki a Pelton.

Malá vodní elektrárna : Malými vodními elektrárnami rozumíme vodní elektrárny o výkonu menším než 10 MW. Používají se k výrobě elektřiny pro osobní potřebu, pro průmyslové účely i k dodávkám do rozvodné sítě. Na rozdíl od velkých vodních elektráren nepředstavuje jejich vybudování a provoz výrazný zásah do okolní přírody.

Náhony : se budují převážně výkopem v terénu. Náklady závisí na délce, příčné svažitosti terénu, typu zeminy a s tím souvisejícího druhu opevnění stěn koryta.

Odpadní kanály : vracejí vodu do původního koryta. Často jsou tak krátké, že náročnost jejich výstavby a náklady jsou vůči ostatním částem elektrárny bezvýznamné. Pro delší kanály se řídíme podobnými kritérii jako u beztlakových přivaděčů.

Peltonova turbína : je nejznámější rovnotlakou turbínou je turbína. Voda je přiváděna k turbíně potrubím kruhového průřezu, které vede k jedné nebo více dýzám (tryskám). V dýze kruhového průřezu se celý spád vody přetransformuje na pohybovou energii. Voda vtéká tangenciálně do oběžného kola osazeného lžícovitými lopatkami a otáčí jím.

Potenciální energie : vzniká v důsledku gravitace a závisí na výškovém rozdílu hladin. Využívá se pomocí turbín typu Kaplan a Francis a rovněž různých typů turbín vrtulových a vhodných čerpadel v turbínovém provozu.

Přečerpávací elektrárny : je soustava dvou výškově rozdílně položených vodních nádrží spojených potrubím. Na jeho spodní části je umístěna vodní turbína s generátorem. Ta vyrábí elektřinu v době energetické špičky, kdy je elektřiny potřeba nejvíce. V době mimo špičku, například v noci, se voda z dolní nádrže přečerpává „levnou elektřinou“ do nádrže horní, kde její potenciální energie čeká na své optimální využití ve špičce.

Přivaděče : koncentrují spád do místa instalace vodní turbíny. Beztlakové přivaděče (náhony, kanály) se budují převážně výkopem v terénu. Náklady závisí na délce, příčné svažitosti terénu, typu zeminy a s tím souvisejícího druhu opevnění stěn koryta.

Průtok : je průtočné množství vody v daném využitelném profilu. Přesný průtok lze zjistit za úplatu u Českého hydrometeorologického ústavu nebo příslušné správy toku jako tzv. dlouhodobý průměrný průtok Qa, N-leté průtoky a M-denní průtoky.

Spád hrubý : je celkový statický spád daný rozdílem hladin při nulovém průtoku vodní elektrárnou. Pro velmi hrubé odhady jej lze stanovit z mapy. Spád lze stanovit výškovou nivelací na úseku od vtokového objektu (nad jezem), po úroveň spodní hladiny na odpadu z turbíny. Pro relativně přesný odhad postačí lať s centimetrovým dělením. Přesné měření, zejména u delších přivaděčů, lze objednat u specialisty.

Spád užitný : se liší od hrubého spádu odečtením hydraulických ztrát, které vznikají těsně před vodním motorem a za ním (v přivaděči a odpadu) vlivem poklesu hladiny horní vody při provozu, vlivem vzdutí hladiny spodní vody a dále změnami směru toku a objemovými ztrátami (v česlích, v přiváděcím kanálu, v potrubí atp.). Tím získáme spád pro turbínu užitný.

Stavební část turbíny : (základy, betonová spirála atp.) spolu se strojní částí tvoří elektrárnu jako celek. Při volbě typu turbíny je nutné zohlednit i rozměry a konstrukci stavební části, neboť dražší strojní vybavení může svojí kompaktností celkové investiční náklady snížit.

Strojovna : Ve strojovně je umístěno strojní a elektrotechnické zařízení elektrárny.

Tlakové přivaděče : jsou nejčastěji zhotoveny z ocelových trub, případně ze železobetonu. Ekonomicky mohou být výhodnější než beztlakové pouze při velkém podélném spádu toku, proto se realizují co nejkratší. Často se oba typy přivaděčů kombinují s cílem dosažení maximálního spádu a minimálních nákladů

Vodní kolo : je dnes už historický vodní motor, který může najít uplatnění zejména pro spády do 1 m a průtoky až do několika m3/s. Výroba je vždy individuální.

---