Verze pro tisk
slovník cizích pojmů


Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | I | Í
J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š
T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

I

:
Člověk věrně vnímá barvy předmětů ve světle teplotních světelných zdrojů jako je např. slunce či žárovka. Ve světle výbojových zdrojů je vjem barev zkreslen. Míru tohoto zkreslení vystihuje tzv. index podání barev Ra, což je číslo v rozmezí od 0 do 100. Věrný vjem barev charakterizuje Ra = 100 (světlo klasických či halogenových žárovek) a naopak případ, kdy člověk nerozlišuje barvy vůbec, charakterizuje Ra = 0 (prakticky jednobarevné světlo nízkotlaké sodíkové výbojky). Světlo kvalitních halogenidových výbojek charakterizuje Ra = 90, zatímco světlo vysokotlakých sodíkových výbojek pouze Ra = 25. Index podání barev se někdy označuje také zkratkou CRI, která pochází z angličtiny. Míra podání barev nesouvisí s barvou světla.
:
Indukční výbojky fungují na podobném principu jako zářivky. Nemají ale elektrody, páry rtuti jsou buzeny vysokofrekvenčním polem. Výhodou je tedy to, že u těchto světelných zdrojů nedochází k opotřebovávání elektrod a tudíž mají vysokou dobu života (dosahuje až 60 000 hodin) při měrném výkonu 80 lm/W a kvalitním podání barev (Ra > 80). Nevýhodou je vysoká cena, jejich velké rozměry a nejednotný sortiment, tedy i malý výběr vhodných svítidel.
:
Osvětlenost (někdy označovaná jako intenzita osvětlení) je měřítkem světelného toku dopadajícího na osvětlovanou plochu. Osvětlenost se označuje písmenem E a její jednotkou je lux [lx]. Dopadá-li na osvětlovanou plochu A [m2] světelný tok Φ [lm], je průměrná osvětlenost zmíněné plochy rovna poměru toku Φ [lm] a velikosti osvětlované plochy A [m2]. Např. je-li velikost osvětlované plochy A = 100 m2 a dopadá-li na tuto plochu světelný tok Φ = 1 000 lm, pak je průměrná osvětlenost plochy A rovna E = 10 lx. Osvětlenost je veličina, kterou se hodnotí úroveň osvětlení na pozemních komunikacích nižších tříd (ČSN EN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací – Požadavky) – především vedlejších komunikacích s omezenou rychlostí vozidel, pro pěší či cyklisty apod. Požadované nejnižší průměrné hodnoty osvětlenosti povrchu zmíněných komunikací se pohybují v rozmezí 2 až 50 lx.
:

Vypočtení neexistujících obrazových dat ze zachycených obrazových dat.

Všechny digitální fotoaparáty využívají interpolace k dopočítání barevných složek z údajů sousedních obrazových bodů. (Důvodem je to, že každá fyzická buňka snímače je jen jednobarevná.) Interpolací lze také využít ke zvětšení rozlišení obrázku. Kvalita výsledku závisí na kvalitě použitého algoritmu. Důležité je uvědomit si, že interpolace nemůže obnovit jednou ztracené podrobnosti, nebo detaily, které nebyly fotoaparátem zachyceny.