Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování (počet kompletních cyklů) periodického děje za jednotku času.

 

Obsah 1 Značení 2 Vztah k jiným veličinám 2.1 Frekvence a délka vlny 3 Dřívější užití v rozhlasovém vysílání 4 Související články

Značení

• Symbol veličiny: f nebo ν (řecké písmeno ný)
• Základní jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s⁻¹)
• Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)
• Často používané předpony - odvozené jednotky: kilohertz (kHz) - *10³, megahertz (MHz) - * 10⁶ a gigahertz - *10⁹ (GHz)

Vztah k jiným veličinám

Mezi frekvencí ν a časovou periodou T platí vztah

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

Frekvence a délka vlny

Vlnová délka (délka vlny) se určí podle vzorce , jednotky [m; m/s, Hz], kde c je rychlost šíření vlnění v prostředí, λ délka vlny a f frekvence. Pro elektromagnetické vlnění je c rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v běžných fyzikálních podmínkách.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 Mega cyklů (cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly dnes nepoužíváme i přesto, že velikost jednotky je stejná. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami.

Související články

• Kmitání
• Vlnění