Wattmetr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wattmetr je elektrický měřicí přístroj, kterým se zpravidla měří činný výkon elektrického proudu.
Elektrodynamické wattmetry
Tradiční analogový wattmetr je elektrodynamický přístroj. Takové zařízení obsahuje dvojici cívek, z nichž jedna je pevná (tzv. proudová cívka) s co nejmenším odporem a druhá pohyblivá (tzv. napěťová cívka) s co největším odporem.
Proudová cívka je zapojena do série s měřeným elektrickým obvodem a napěťová cívka paralelně s měřeným obvodem. Na napěťové cívce je připevněna ručička, které na stupnici ukazuje měřený elektrický výkon. Proud protékající skrz proudovou cívku způsobí vytvoření magnetického pole, které je úměrné protékajícímu proudu a jeho fázovému posunu. U napěťové cívky je konstrukčně (obvykle rezistorem velké hodnoty) omezený protékající proud. Elektromagnetická pole obou cívek se navzájem ovlivňují a v případě měření ve stejnosměrném obvodu je výsledná výchylka na stupnici úměrná jak napětí tak proudu (podle vztahu P=UI). Při měřeních ve střídavých obvodech lze elektrický výkon určit pomocí efektivních hodnot proudu a napětí a jejich vzájemného fázového posunu.
Oba obvody wattmetru (proudový a napěťový) mohou být nezávisle na sobě přetíženy. Může dojít k poškození přístroje i bez známého vychýlení ručky za okraj stupnice. Údaj na stupnici závisí totiž nejen na skutečných hodnotách proudu a napětí, ale i na účiníku. Pokud budeme měřit v obvodu s nízkým účiníkem, bude nám wattmetr ukazovat malou hodnotu i přes to, že bude proudově nebo napěťově přetížen.
Proto wattmetry obsahují nejen údaj o maximálním měřitelném výkonu, ale i o maximálních hodnotách proudu a napětí v měřeném obvodu.
Elektronické wattmetry
Elektronické wattmetry bývají použivány k měření menších výkonů, než wattmetry analogové nebo k měření frekvencí, které jsou mimo rozsah analogových přístrojů.
Psalo se o wattmetru:
Wattmetr (rok 1913)
Wattmetr
Wattmetry jsou elektrodynamické přístroje, které měří součin: volty X ampery, následujícím způsobem: Pevnou, nehybnou cívkou necháme protékati celý proud tím, že ji zapneme do vedení jako ampermetr. Pohyblivou cívku zapneme však zvlášť mezi oba vodiče (jako voltmetr) obr. 28a, výkyv ručičky, spojené s pohyblivou cívkou, bude pak odvislým jak od síly proudu v pevné cívce, t. j. od počtu vedením protékajících amperů, tak i od síly proudu protékajícího pohyblivou cívkou čili od napětí mezi oběma vodiči. Výchylka ručičky jest tudíž v každém okamžiku úměrna násobku ampery X volty čili přístroj měří přímo elektrickou práci a je cejchován ve wattech nebo kilowattech. Každý wattmetr má tudíž čtyři přívodné svorky, a to dvě pro měření proudu, dvě pak pro měření napětí. Zařazen jest wattmetr dle obr. 28b.
Wattmetrů používá se z pravidla z příčin, jež později seznáme, ku měření výkonu střídavého proudu, kdežto pro stejnosměrný proud přístroje ty významu nemají. U proudu stejnosměrného měří se výkon ve wattech jednoduše tím způsobem, že násobíme údaje voltmetru a ampermetru; jelikož pak napětí málokdy kolísá, stačí pohled na ampermetr, abychom mohli posouditi zatížení dotyčného stroje. Při zařízeních s proudem střídavým jsou však wattmetry nezbytný.
Wattmetrů používá se z pravidla z příčin, jež později seznáme, ku měření výkonu střídavého proudu, kdežto pro stejnosměrný proud přístroje ty významu nemají. U proudu stejnosměrného měří se výkon ve wattech jednoduše tím způsobem, že násobíme údaje voltmetru a ampermetru; jelikož pak napětí málokdy kolísá, stačí pohled na ampermetr, abychom mohli posouditi zatížení dotyčného stroje. Při zařízeních s proudem střídavým jsou však wattmetry nezbytný.
Dokumentace k této stránce