Kabel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o svazku elektrických nebo optických vodičů. Další významy jsou uvedeny v článku Kabel (rozcestník).

Kabel je soustava dvou a více elektrických nebo optických vodičů spojených společným pláštěm. Jednotlivé vodiče (žíly) elektrického kabelu mohou být nejen z plného drátu, ale také laněné, složené z tenkých drátků. Takový vodič se označuje jako licna. Žíly silnoproudých kabelů už od průřezu 25 mm2 jsou složené z jednotlivých tenších drátů. Žíly je tak možné zformovat a dosáhnout kruhového průřezu výsledného kabelu. Mluvíme potom o sektorovaném vodiči. Kabel nemusí obsahovat jen elektrické vodiče, ale i například optické vlákno nebo několik koaxiálních kabelů.

Kabely jsou nejčastěji používané k přenosu elektrické energie a optických signálů. Nejzákladnější rozdělení elektrických kabelů je na silové pro rozvod elektrické energie a slaboproudé, to jsou kabely datové, sdělovací, ovládací.

Materiál kabelů

Základním materiálem elektrických kabelů je elektrovodná měď, u kabelů pro velké proudy hliník. Běžným materiálem pro výrobu izolace je měkčené PVC.

Užití kabelů

Podle způsobu užití existují kabely pro pevné uložení nebo pro pohyblivé přívody. Mohou být spirálově zkroucené jako telefonní šňůra, jednotlivé vodiče mohou být zkroucenny do tvaru šroubovice tzv. kroucená dvojlinka apod. Existují kabely pro vysoké teploty se silikonovou izolací i kabely nehořlavé, které si uchovávájí funkčnost po určitou dobu i v ohni. Sdělovací kabely jsou často stíněné, aby vyhověly požadavkům na EMC. Izolované vodiče jsou nejdříve společně obaleny vodivou fólií nebo pletivem, potom teprve společným izolačním pláštěm. U datových kabelů (STP) může být stíněna každá dvojice vodičů a potom ještě celý kabel.

Typy kabelů