Elektrický jistič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jistič jednopólový pro domovní aplikace
Dvoupólový jistič
Průřez jističem
Jistič - schematická značka

Jistič je elektrický přístroj, který při nadměrném elektrickém proudu (tzv. nadproudu) (většinou při přetížení nebo zkratu) automaticky rozpojí elektrický obvod a tím může chránit obsluhu před možným úrazem elektrickým proudem a chráněné elektrické zařízení před jeho poškozením. Na rozdíl od pojistky, která musí být vyměněna, lze jistič znovu zapnout a obnovit tak dodávku proudu do elektrického obvodu. Jedná se tedy o nedestruktivní jistící zařízení.

Charakteristickými hodnotami jističe jsou jmenovité napětí, pro které je určen, zkratový proud, který je schopen vypnout (u běžných domácích přístrojů typicky několik kiloampérů, které jsou dány zkratovým výkonem nejbližšího transformátoru) a vypínací charakteristika (podle rychlosti reakce na nadproud nebo zkratový proud udávaná v milisekundách). Motorové jističe určené pro ochranu prakticky všech elektromotorů musí být konstruované tak, aby vysoké záběrové proudy elektromotorů v klidovém stavu (tedy při startu motoru z klidového stavu) nevedly k jejich nežádoucímu vypnutí, což je dáno právě správnou vypínací charakteristikou jejich jističe.

Obsah

[skrýt]

Příklad konstrukce jističe

  1. ovládací páčka
  2. aretační mechanismus
  3. kontakty
  4. přívodní šroubová svorka
  5. bimetalový člen pro vybavení přetížením
  6. regulační prvek nastavení citlivosti
  7. elektromagnetická spoušť pro vybavení zkratem
  8. zhášecí komora

Rozdělení jističů

Podle napěťové soustavy:

  • střídavé - jsou mnohem běžnější a také menší, protože ve střídavých obvodech prochází proud nulou, díky čemuž je snadnější zhášení oblouku (střídavě periodicky mění polaritu napětí i směr proudu)
  • stejnosměrné

Podle akčního členu (spouště):

  • termomagnetické, pracující na dvou principech:
    • bimetal reaguje na nízké násobky jmenovitého proudu - přetížení
    • elektromagnet reaguje na vyšší násobky jmenovitého proudu - zkrat
  • kataraktové (hydraulické) - elektromagnet, jehož ocelové jádro se pohybuje v olejové náplni - tlumiči. Při působení nadproudu je jádro vtahováno proti síle vnitřní pružiny a tření v oleji do cívky. Při dostatečném vtažení jádra dojde k přitažení vnější kotvy elektromagnetu a tím vybavení jističe.
  • s elektronickou spouští - jistič obsahuje proudový transformátor, který převádí proud jističem na hodnoty, následně vyhodnocované blokem elektronické spouště. Při překročení nastavených hodnot jistič vypne. Tento způsob vybavování se využívá hlavně u jističů větších ampéráží cca. 200A a výš, kde by bylo problematické vytvořit zkratovou spoušť pomocí cívky nebo tepelnou spoušť pomocí bimetalového pásku. Jističe s elektronickou spouští mají další výhodu v nastavení maximálního proudu, volby vypínací charakteristiky, diagnostice jističe (možnost propojení s PC) apod.

Podle systému zhášení oblouku:

Podle provedení :

  • otevřené (masterpact), obvykle nad 2kA
  • kompaktní (MCCB), obvykle do 2kA

Vypínací charakteristiky

  • B Jistič vedení - vypíná při 3-5 násobku jmenovitého proudu
  • C Univerzální jistič - vypíná při 5-10 násobku jmenovitého proudu
  • D Motorový jistič - vypíná při 10-20 násobku jmenovitého proudu